Navigation


Historie

 

  Tak tady někde přibližně se nacházejí Smidary. Je to žluté kolečko na mapě. K obci Smidary patří ještě další 4 části tak celkový počet obyvatel   je zhruba 1550. Rozhodně více se dozvíte na oficiálních stránkách naší obce.

   Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak naše obec má dost zajímavou a krásnou historii. Mě osobně docela mrzí, že už to tu nikdy nebude vypadat tak, jak to slyšívám vyprávět od starších spoluobčanů. Dávám sem zpět  historii, co byla na minulých stránkách, takže nic nově zajímavého. Ale historie je stále stejná a už se měnit nedá.

 

Smidary

Obrázek 1.  Obec Smidary se nachází v okrese Hradec Králové a to 7 km od Nového Bydžova. Leží ve výšce 238 metrů nad mořem a stékají se v ní dvě řeky - Cidlina a Javorka. Počet obyvatel i s přidruženými obcemi ( Červeněves, Loučná Hora, Chotělice a Křičov) činí zhruba 1550. První písemná zmínka je již z 13. století. Další významné letopočty jsou rok 1424, kdy byly Smidary vypáleny vojáky Jana Žižky z Trocnova, a rok 1562 povýšení Smidar na městečko. Již v současné době se naše obec může pochlubit velkou škálou středisek, státních institucí a soukromých objektů: obecní úřad, mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko, lékárna, obchodní středisko, obchod potravin, tabáku, pošta, restaurace, hřiště, knihovna, internet, čerpací stanice, hřbitov, autobus, vlak, výjezdová jednotka požární ochrany, ... 

 

 

2. světová válka

Při zahájení okupace ve Smidarech zabrali němečtí vojáci obě zdejší školy. Setrvali zde asi 30 dní. I když se ve Smidarech za 2. světové války mnoho nebojovalo, zdejší obyvatelstvo si nacistů užilo dosti. Ke konci války ,když německá vojska ustupovala před frontou, se tu ukázali znovu a opět zabrali obě školy. Tentokrát smidarští občané s pomocí partyzánů příslušníky německé armády odzbrojili. Nebylo to však tak jednoduché, Němci odmítli odevzdat zbraně civilistům. Pouze vojenskému důstojníkovi. Zdejší občan pan Doležal, tehdy řídící a důstojník z legii, se tohoto úkolu ujal. Bohužel to nedopadlo podle očekávání, protože nám Němci odevzdali zbraně bez úderníků. Když se nás rozhodli opustit národní hosté (jedná se o německé kolonizátory ), přidali se k nim nacisté a pomohli jim posbírat zbytky, věcí co jim naši lidé nesebrali, a odjeli. Cestou na Smrkovice je napadli partyzáni a velkou část jich pobili. 

Obrázek 4.   Pomník obětem 2. světové války.

Památky

V naší obci se nachází několik historických památek. Rádi bychom se Vám o několika zmínili. Na (obr.1) je budova , která dnes slouží jako obecní úřad a nalezneme zde také střediskovou knihovnu. Jednalo se původně o zámek , postaven v roce 1825 v empírovém slohu. Na dalším , tedy (obr.2) se nachází kostel sv. Stanislava , který v naší obci stojí od roku 1540, původně v gotickém slohu. V roce 1749 byla však zahájena jeho přestavba, která trvala do roku 1752 , kdy se stal kostel sv. Stanislava stavbou barokní. V roce 1847 byl opraven znovu. Ještě donedávna se v něm konaly slavnostní mše , dnes již ale jeho technický stav nedovoluje , aby ho lidé navštěvovali. Další  (obr.3) je socha sv. Jana, kterých se v obci nachází několik. Svatý Jan je našim patronem, ochraňujícím nás před povodněmi. Za zmínku však stojí i pomník obětem 1. světové války (obr.4) postaven v roce 1934 na místě bývalého hřbitova. Za tímto pomníkem se nachází i lípa Svobody.   

Obrázek 3.   Obrázek 2.

 

Osobnosti

Prof. MUDr. Edward Babák.   Prof. MUDr. Edward Babák, profesor Lékařské fakulty (obor  fyziologie) 1919-1926. 1924-25 rektor MU; 1921-22 děkan Lékařské fakulty MU. Zakladatelská osobnost brněnského vysokého školství a české srovnávací fyziologie, vynikající organizátor. Po studiu filozofie a lékařství v Praze působil v Marešově fyziologickém ústavu LF UK (profesor od r. 1907, ve 34 letech). V roce 1919 přešel do Brna, kde až do své smrti 1926 vykonal neuvěřitelnou práci při budování vysokého školství. Založil zde VŠ veterinární (a stal se v roce 1918 jejím prvním rektorem), spoluzakládal Vysokou školu zemědělskou, inicioval vznik Školy vyšších studií pedagogických (jejímž byl prvním rektorem). Založil a budoval Fyziologický ústav Masarykovy univerzity, byl též děkanem Lékařské fakulty a nakonec i rektorem celé MU. V Brně založil Biologickou společnost, Moravskou přírodovědnou společnost, byl spoluzakladatelem a r. 1921 prvním předsedou Společnosti pro výzkum dítěte a péči o dítě. S jeho podporou jsou rovněž spjaty počátky psychologie na FF MU.

Na LF MU vybudoval fyziologický a biologický ústav. Mimořádně se zasloužil o rozvoj biologických věd a o osamostatnění oboru biologie na lékařských fakultách. Zabýval se hlavně srovnávací fyziologií, morfologií a byl výborným experimentátorem. Světovou proslulost získal svými výzkumy fyziologie dýchání. Publikoval i populárně vědecké knihy např. o tělovědě a o výživě.   

*8.6.1873
Smidary u Nového Bydžova
+30.5.1926
Brno

Zdroj

 

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Paměti městečka Smidar nad Cidlinou

Zdroj