Památky

V naší obci se nachází několik historických památek. Rádi bychom se Vám o několika zmínili. Na (obr.1) je budova , která dnes slouží jako obecní úřad a nalezneme zde také střediskovou knihovnu. Jednalo se původně o zámek , postaven v roce 1825 v empírovém slohu. Na dalším , tedy (obr.2) se nachází kostel sv. Stanislava , který v naší obci stojí od roku 1540, původně v gotickém slohu. V roce 1749 byla však zahájena jeho přestavba, která trvala do roku 1752 , kdy se stal kostel sv. Stanislava stavbou barokní. V roce 1847 byl opraven znovu. Ještě donedávna se v něm konaly slavnostní mše , dnes již ale jeho technický stav nedovoluje , aby ho lidé navštěvovali. Další  (obr.3) je socha sv. Jana, kterých se v obci nachází několik. Svatý Jan je našim patronem, ochraňujícím nás před povodněmi. Za zmínku však stojí i pomník obětem 1. světové války (obr.4) postaven v roce 1934 na místě bývalého hřbitova. Za tímto pomníkem se nachází i lípa Svobody.   

Osobnosti

   Prof. MUDr. Edward Babák, profesor Lékařské fakulty (obor  fyziologie) 1919-1926. 1924-25 rektor MU; 1921-22 děkan Lékařské fakulty MU. Zakladatelská osobnost brněnského vysokého školství a české srovnávací fyziologie, vynikající organizátor. Po studiu filozofie a lékařství v Praze působil v Marešově fyziologickém ústavu LF UK (profesor od r. 1907, ve 34 letech). V roce 1919 přešel do Brna, kde až do své smrti 1926 vykonal neuvěřitelnou práci při budování vysokého školství. Založil zde VŠ veterinární (a stal se v roce 1918 jejím prvním rektorem), spoluzakládal Vysokou školu zemědělskou, inicioval vznik Školy vyšších studií pedagogických (jejímž byl prvním rektorem). Založil a budoval Fyziologický ústav Masarykovy univerzity, byl též děkanem Lékařské fakulty a nakonec i rektorem celé MU. V Brně založil Biologickou společnost, Moravskou přírodovědnou společnost, byl spoluzakladatelem a r. 1921 prvním předsedou Společnosti pro výzkum dítěte a péči o dítě. S jeho podporou jsou rovněž spjaty počátky psychologie na FF MU.

Na LF MU vybudoval fyziologický a biologický ústav. Mimořádně se zasloužil o rozvoj biologických věd a o osamostatnění oboru biologie na lékařských fakultách. Zabýval se hlavně srovnávací fyziologií, morfologií a byl výborným experimentátorem. Světovou proslulost získal svými výzkumy fyziologie dýchání. Publikoval i populárně vědecké knihy např. o tělovědě a o výživě.   

*8.6.1873
Smidary u Nového Bydžova
+30.5.1926
Brno

Zdroj

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Václav Šrám se narodil 29. května 1851 v domkářské rodině ve Velké Jesenici. Z jesenické jednotřídní školy brzy přešel do náchodské hlavní školy a odtud na královéhradecké gymnázium, kde mu díky dobrému studijnímu prospěchu bylo odpuštěno školné. Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.
   Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.
   Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.
   Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel.

Paměti městečka Smidar nad Cidlinou

Zdroj